Velmi pečlivě tvořená etická příručka je vhodná opravdu nejen pro učitele, rodiče a prarodiče, ale prakticky pro každou lidskou bytost.

Citováno z knihy:Být člověkem znamená použít ke svému rozvoji veškerý svůj potenciál a ušlechtilost.Každý člověk touží po štěstí. Většinou je však hledá ve vnějším světě. Štěstí ale vždy přichází z vnitřního pocitu naplnění. Když se začneme věnovat svému nitru a hlouběji pochopíme život jedince a jeho roli ve společnosti, otevírá se naděje k hlubšímu naplnění a harmonii. Štěstí tak může přijít z hlubiny duše. Šťastnější jedinci mohou vytvářet šťastnější rodiny, a tak se může štěstí šířit do světa. Nicméně vždy je zapotřebí začít u sebe.Je dobré si uvědomovat, že hlubší lidské hodnoty nejsou žádnými abstraktními pojmy ani utopickými vizemi. Jsou zcela reálnými a přirozenými vlastnostmi člověka, které je třeba realizovat, alespoň pokud chce člověk zůstat člověkem. Jejich uvedení do praxe každodenního života se stává ještě naléhavějším v dnešní době, kdy dochází k vysokému stupni rozvoje inteligence člověka.Morální a duchovní výchova se nejen dotýká základní identity člověka, ale také zabezpečuje kvalitní hodnotový systém, který pak v životě způsobuje, že člověk používá informace ke správným životním cílům, žije správným způsobem a rozvíjí vlastnosti, jako jsou např. spolehlivost, poctivost, samostatnost, sebedůvěra apod. Může se tak stát dobrým spolupracujícím členem rodiny i společnosti.Zatímco současné vzdělávání v běžných vědních i humanitních oborech činí člověka vzdělaným, morální a duchovní výchova jej činí dobrým a sebevědomým, tedy psychicky zdravým. Duševní síly člověka totiž úzce souvisí s čistotou charakteru. Dobrý charakter zase podmiňuje to, zda člověk ví, co je správné a co ne a zda podle toho myslí, mluví a jedná.

Kdo za projektem stojí?
 
Můj milý manžel a tatínek dětí Daliena, Rámy a Šánti, pro mnohé velký učitel, přítel a v první řadě úžasně hodný a laskavý člověk nám před odchodem z těla zanechal také své rozsáhlé dílo, etickou příručku vhodnou nejen pro učitele a rodiče. V záplavě starostí o děti a životní záležitosti musela kniha počkat a tak se k vydání dostávám až teď.
 
V době psaní jsme o knize hodně diskutovali, Zdeněk proseděl mnoho hodin v knihovnách vyhledáváním vhodných výroků Sokratových a Komenského, které potvrzují, že toto vědění je již dávné a měli bychom ho začít více žít.